Co je to deprese?

Deprese je normální reakce na mnoho životních událostí jako je ztráta milované osoby, selhání v oblasti, která je pro nás důležitá, vážná choroba či stáří.

    V depresi se objevuje charakteristický typ automatických negativních myšlenek. Automatické myšlenky jsou takové, které člověku přicházejí na mysl a on nad nimi dále nehloubá. Přijímá je, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Má prostě pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Mají tendenci tvořit řetězce.

Deprese Depresivní lidé mají nepřetržitě nepříjemné negativní myšlenky a každá z nich napomáhá udržování deprese. Tyto myšlenky však nejsou založeny na objektivních faktech, ale odrážejí skutečnost zkresleně, zveličeně, katastroficky a jen černě. Tyto negativní myšlenky mohou člověka izolovat od aktivit, které by mu pomohly, aby se cítil lépe. Výsledkem je, že se stále více oddává tvrdé sebekritice, např. že je líný, nezodpovědný, k ničemu, což způsobuje, že se stále cítí hůře. Každý člověk, tedy i ten, kdo depresi neprožívá, mívá občas negativní depresivní myšlenky. Obvykle je však pouští z mysli. Člověk v depresi je má však stále - kdykoliv myslí na svou vlastní hodnotu nebo schopnosti.Tyto myšlenky mohou být buďto depresivní  nebo úzkostné.

DEPRESIVNÍ :

("Nikdo mě nemá rád.", "Nestojím za nic.", "Jsem hloupá." "Proč já mám v životě takovou smůlu?") 

ÚZKOSTNÉ :

("Co se stane, když se mi to nepodaří?" "A co když to na mně všichni poznají?") 


Typické depresivní automatické myšlenky zahrnují negativní hodnocení sebe, negativní hodnocení okolností a negativní vize do budoucnosti.
I když se deprese vyznačuje především změnou nálady - emočními příznaky, jsou tu ještě další tři oblasti, kterých se tento stav dotýká. Jsou to příznaky v oblasti změny myšlení, příznaky tělesné a motivační. Všechny tyto příznaky se nemusí vyskytovat společně - kterýkoliv z nich nemusí dotyčná osoba pociťovat.

Emoční příznaky

 

Jsou to především smutek a sklíčenost, pocity bezmoci a neštěstí. Jejich častým výrazem je pláč, ztráta zájmu o koníčky, vztahy s blízkými, objevují se myšlenky na sebevraždu, které je třeba brát velmi vážně.
  • Změny myšlení se týkají především negativního hodnocení sama sebe a své činnosti, pesimistický pohled do budoucnosti, sebeobviňování.
  • Tělesné příznaky se týkají hlavně ztráty chuti k jídlu, poruchy spánku, pocity únavy a celkové ztráty energie.
  • Motivace je utlumená, depresivní člověk je pasivní a těžko se přemáhá k nějaké činnosti.
    Deprese u většiny lidí probíhá formou epizod, které opět u většiny lidí po čase sami odezní. Deprese je v podstatě v mnoha případech reakcí normální a často nevyžaduje žádnou speciální léčbu. Pokud člověka ale paralyzuje na delší dobu nebo je-li prožívané utrpení větší, než může člověk unést, je velmi vhodné depresi začít léčit. Je-li depresí ohrožen život člověka (například sebevraždou), je léčba nutná.

Deprese je jako tmava nocDepresivní chování zahrnuje celou řadu různých projevů. Od pláče, přes nerozhodnost, odkládání činností, celkovou zpomalenost při nedostatku energie, nesoustředěnost a roztěkanost, netrpělivost, uzavírání se do sebe, vyhýbání se kontaktům, pasivitu až po monotónní depresivní řeči, naříkavost, sebelitování, neustálé stěžování si na příznaky a sebevražedné pokusy. Toto chování je reakcí na depresi, která zaskočila a ohrožuje. Faktem je, že unést depresi je těžké. Sám depresivní mívá následně pocity viny a vzteku na sebe za své chování, což vede k dalšímu stupňování deprese. Během deprese se často objeví tělesné příznaky. Někdy se ohlásí již před objevením depresivní nálady, jindy přetrvávají ještě nějakou dobu po jejím odeznění. Biologické pochody v organismu jsou velmi úzce spjaté s naší náladou. Centra v mozku, která jsou odpovědná za prožívání nálady, jsou spojena s centry pro regulaci hormonů a vegetativního systému. Proto při změnách nálady dochází často k pestrému obrazu tělesných potíží.

Objevuje se únavnost, nevýkonnost, napětí nebo slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, bolesti žaludku, zhoršuje se schopnost zapamatovat si i výbavnost paměti, bušení srdce, tlaky na hrudi, v krku, třes končetin, nechuť k sexu a celá řada dalších tělesných příznaků. U mnoha depresivních vede objevení se tělesných příznaků k soustředění se na ně a určité hypochondrizaci. Všechny tyto příznaky však odeznívají po odeznění deprese. Často jsou tělesné příznaky zdrojem automatických myšlenek, přesvědčení, že jde o vážnou tělesnou nemoc a výrazného strachu o zdraví.

V mnoha případech je vhodné rozhodnout se pro psychoterapii jako způsob léčby deprese. Vůbec tu nejde o rozhodování mezi léky nebo psychologem (či psychiatrem), obě varianty se vzájemně doplňují a mohou společně přispět k rychlejšímu a často i trvalému zlepšení situace. ¨

Psychoterapii můžeme vyhledat když:

  • Nedokážeme si sami poradit se situací, na níž je naše deprese reakcí,
  • Chceme se sami aktivněji podílet na vlastní úzdravě,
  • Deprese se vracejí a my nevíme proč,
  • Chceme se naučit s depresí lépe zacházet nebo se jí přímo pokud možno vyhnout

*Důvodů proč vyhledat psychoterapeuta může být samozřejmě více.


IQ test

Tento obrázkový IQ test, který se skláda z 30 otázek měří především inteligenci vrozenou a výsledný IQ je jen málo ovlivněn schopnostmi a dovednostmi, které jsme si osvojili výchovou a vzděláním, proto je vhodný nejen pro dospělé, ale i pro děti od 10 let. Spustit test

Psychotest - socialní, emoční

Tento 125 otázkový psychotest se zabývá jak schopnostmi abstraktními a neverbálními, tak schopnostmi verbálními, paměťovými a navíc i schopnostmi sociálními a emoční sebereflexí (tzv. EQ). Z testu se dozvíte pro které druhy činností máte schopnosti a pro které nikoli. Spustit test

webzdarma.cz