Zdravé sebevědomí

Zdravé sebevědomí není vrozené, ale pozvolna se rozvíjí od raného dětství. K jakým důsledkům může vést nedostatek sebevědomí, ukážeme později na konkrétních případech. Jejich popis bude patrně řadě čtenářů připomínat jejich vlastní problémy. Bylo by dobře, kdyby se vyburcovali a již od problémů s vědomím vlastní ceny neutíkali tím, že je potlačí.

Frustrace (zklamání, duševní poranění) v průběhu celého života systematicky narušují pocit sebejistoty. Jen asi deset procent lidí se může rozvíjet opravdu svobodně a bez utiskování. Z psychologického hlediska se nelze divit, že milióny lidí mají následkem výchovy a své společenské situace problémy se sebevědomím. Kdybychom po dobu jednoho roku sledovali výchovné působení rodičů a učitelů a zaznamenávali každou pochvalu a každé pokárání, zjistili bychom, že na jednu pochvalu připadá asi deset pokárání nebo dokonce trestů. Na dětské duši to nutně zanechá následky, které přetrvávají až do dospělého věku. Psychologie zkoumá, proč tomu tak je a co to znamená pro pocit vlastní ceny.

Čím více frustrací člověk během svého života utrpí, tím je nejistější a bázlivější. Výzkum chování ukázal, že člověk může být tímto způsobem "podmiňován", to znamená, že se v jeho duši odehrávají procesy, k nimž jeho rozum nemá přístup. Lidé jsou sice přesvědčeni o tom, že žijí v první řadě rozumově, avšak to je velký omyl - ve skutečnosti jsou spíše "žiti" skrytými silami své duše. Když člověk hlouběji nahlédne do těchto souvislostí, lépe v budoucnu porozumí sobě i svým bližním. K tomu, aby pozvedl své sebevědomí, však nestačí jen pasivně číst a doufat, že zvýšené sebevědomí se automaticky dostaví pouhou četbou a již ho neopustí. Musí se přimět k vlastní aktivitě a podněty, které mu kniha poskytne, realizovat v praxi.

Sebevědomí je vlastnost, která není u každého stejně vyvinuta. Jen málo lidí má sebevědomí dostatek a je mnoho těch, kteří ho mají velmi málo a proto touží po větší sebejistotě.

Na první pohled se sebejistota zdá být z psychologického hlediska celkem jednoduchou záležitostí, ale není tomu tak. Je totiž hluboce provázána s ostatním vlastnostmi člověka. Sebejistota patří mezi centrální vlastnosti. Představíme-li si duši zhruba v podobě prstencového modelu, pak sebejistota sídlí v jeho středu, zatímco ostatní vlastnosti se seskupují kolem ní. Sebejistota silně souvisí s optimismem resp. pesimismem. Jak sebejistota tak optimismus, jsou vlastnosti, které se zakládají již v raném mládí. Jiné vlastnosti vyzrávají teprve mnohem později, jako třeba znalost lidí. Proto také je možné si tyto vlastnosti i v pozdějším věku poměrně snadno osvojit, kdežto rozvíjet sebejistotu je nesrovnatelně obtížnější.



IQ test

Tento obrázkový IQ test, který se skláda z 30 otázek měří především inteligenci vrozenou a výsledný IQ je jen málo ovlivněn schopnostmi a dovednostmi, které jsme si osvojili výchovou a vzděláním, proto je vhodný nejen pro dospělé, ale i pro děti od 10 let. Spustit test

Psychotest - socialní, emoční

Tento 125 otázkový psychotest se zabývá jak schopnostmi abstraktními a neverbálními, tak schopnostmi verbálními, paměťovými a navíc i schopnostmi sociálními a emoční sebereflexí (tzv. EQ). Z testu se dozvíte pro které druhy činností máte schopnosti a pro které nikoli. Spustit test